Sametovými řetězy spoután, hlavu má skloněnou, nekonečnými kroky v kruhu, vířením bludiček ve tmě, cyklem vzdechů a kostí bez konce.
Tak vláčen je dál, ten zářivý drahokam, embryem v bažině, jehož oči se plní měsíčním třpytem.
