Poznámka k nahrávkám

Jak už bylo uvedeno v Legendě o Mezidiem, následující záznamy byly pořízeny potají a v posledních chvílích existence skupiny, se kterou jsem prožil tři významné roky svého života. Bránili se jakékoliv dokumentaci, dokud nepřijde ten pocit, že jsou blízko. Dokonalé naplnění svých představ považovali za nemožné.

Uchýlil jsem se tedy ke lsti a malé zradě, bez úmyslu někomu dalšímu odhalit jak se vaří v kotli kapely, o jejíž existenci věděli mnozí, ale nikdo, nikdy, jediný tón neslyšel. Dělal jsem to pro sebe. A nyní, po letech? Doufám jen, že mi bude odpuštěno. Ale mne už dohnal pocit, že těch pár střepů tvorby, co jsem ukořistil, musím předat dál, ať už je kdo najde, nebo ne.

Ona poslední zkouška, na níž jsem přišel se zapnutým diktafonem v kapse, nebyla z těch nejlepších. Něco zneklidňujícího bylo ve vzduchu, chybělo obvyklé soustředění i oddání se. Stanislav Melanin navíc, po dvojnásobné absenci, většinu věcí slyšel poprvé, Baron Braun měl od andělů unavené hlasivky, Filip Fox Mazana byl nejspíš duchem u své kovadliny, a Jan Janus v konjunkci s planetou X. K tomu můj nekvalitní diktafon a prázdná, hluchá místa v záznamu. Ze skladeb tak zbyla jen torza. Jedinou výjimkou je Zelený anděl, skladba mimořádná i tím, že jako jediná není otextována mnou, ale slova, i hudební leitmotiv první poloviny, jsou dílem Jana Januse.

Zvukový obraz, který se tu před vámi objevuje, je tak jen skutečným zlomkem, zlomkem osekaným a nečistým, ale je tím jediným, co mám. A co dám.

Příjemný poslech!